Rybník Bošilecký

• Katastrální území: Bošilec
• Katastrální výměra: 200 ha
• Vodní tok: Bošilecký potok
• Plocha povodí: 26 km^2
• Kóta hladiny: 420,380 m n. m.
• Stálý objem vody (stálý prostor): 1,81 mil. m^3
• Výpust: 3 litinové trouby o průměru 40 cm, hrazené dřevěnými lopatkami
• Vznik: 1355

Podzimní výlovy

• Termíny podzimních výlovů

Popis a současnost

Bošilecký rybník je jedním z nejstarších a největších rybníků na jihu Čech. Na Třeboňsku patří již tradičně mezi nejúrodnější; svým hospodářům se pravidelně odměňuje vysokými výlovy kaprů.

Rybník leží za lesem ve vesnici Bošilec. Má hráz dlouhou 340 m, hlavním zdrojem vody je Dynínský potok, ale naháněn je také od rybníku Kvíčadlo, jenž má vodu z náhonu od Zlaté stoky. Nad odtokem z Bošileckého rybníka stojí slavný „bošilecký mostek“, známý z lidové písně o dvou nešikovných panenkách.

Bošilecký rybník na mapě

Historie rybníka

Bošilecký rybník je velmi starý, v písemných pramenech se uvádí rok založení 1355. Za husitských válek byl rybník pobořen a zpustl, avšak podle smlouvy mezi Oldřichem z Rožmberka a Janem Malovcem z Pacova z roku 1430 byl opět obnoven. Stalo se tak na náklady Malovce, který poté rybník osadil rybami. Oldřich z Rožmberka mu zato slíbil, že při prvním výlovu dostane Malovec tolik ryb, kolik nasadil a o zbytek se měli oba podělit rovným dílem.

V roce 1520 byl Bošilecký rybník velkým stavitelem Štěpánkem Netolickým propojen se Zlatou stokou, a tím s celou soustavou rybníků třeboňského panství.

Bošilecký rybník byl často letněn. Když byl rybník v létě bez vody a zarostlý trávou, využívali hospodáři z Bošilce i Dynína dno rybníka k pasení dobytka nebo trávu sekali. Toto právo využívat část bošileckého rybníka, zvanou „chobot“ měli potvrzenou dynínští hospodáři od roku 1527 Janem z Rožmberka. Protože nebyla jasně vytyčená hranice, kde se může pást dobytek dynínský a kde bošilecký, vznikaly mnohé spory. Proto musely být na počátku 17. století (v roce 1606) za osobní účasti Petra Voka z Rožmberka do dna rybníka zasazeny hraniční kameny, které jednou provždy určily rozsah práv obou sousedících vsí. V průběhu třicetileté války Bošilecký rybník zpustl, byl však brzy opět obnoven.

Na počátku 19. století hrozil opět Bošileckému rybníku zánik, protože správci třeboňského panství jej chtěli přeměnit v pole. Od tohoto úmyslu naštěstí ustoupili. Podle zákona o normalizaci vodních ploch byl u hráze rybníka v roce 1908 zasazen kovový sloup s vyznačením maximální možné výše vodní plochy (zabránění zaplavení pozemků přiléhajících k rybníku). V roce 1923 přešel rybník z majetku Schwarzenberků na stát.

Příběh z Bošileckého mostku

Kdysi stávala u výpusti z rybníka hospoda. Říkalo se ji „knížecí“, protože se do ní jezdilo bavit panstvo z Třeboně. Tehdy patřilo k oblíbeným kratochvílím panstva i hraní vrhcábů čili kostek. Při hře občas došlo na pěsti. Jednou se takhle sepraly dvě slečny a vznikl z toho popěvek, který situaci jasně líčí:

Na tom bošileckém mostku
Hrály si dvě panny v kostku
Hrály hrály hrály
Až se obehrály
Shodily se s mostku…

Místní odhadují, že k události mohlo dojít někdy v 19. století. Původní knížecí hospoda dnes už nestojí, na jejím místě vyrostla jiná. Pamětníci vyprávějí, že v jejím stropě bývala zaražená kudla a na ní zvoneček, který se rozezvonil, když někdo v lokále lhal. Dnes už nefunguje ani tato hospoda, v jejích prostorách je obecní úřad.