Třeboňsko

Unikátní krajina Třeboňska, která je oblastí chovu Třeboňského kapra, je nerozlučně spjatá s rybníkářskou tradicí. V Třeboňské pánvi najdete více než čtyři stovky různě velkých rybníků, které zde byly postupně budovány již od 14. století. Kvalita Třeboňského kapra, jehož věhlas přesáhl nejen hranice Třeboňska, ale i České republiky, je mimo jiné výsledkem chovu v čistém přírodním prostředí zdejší krajiny.

Vymezení oblasti chovu Třeboňského kapra

Chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr, o jehož zápisu bylo rozhodnuto Evropskou komisí v roce 2007, se vztahuje na kapry, kteří jsou chováni v rybnících Třeboňské pánve. Zeměpisně je tato oblast vymezená na západě Lišovským prahem, na jihu Novohradskými horami, z východu hranicemi s Rakouskem a na severu tvoří hranici levý břeh řeky Nežárky v úseku mezi Stráží nad Nežárkou a Veselím nad Lužnicí. Páteří rybniční sítě na Třeboňsku je umělý kanál Zlatá stoka, který už po staletí zásobuje vodou z řeky Lužnice rybníky v úseku mezi Chlumem u Třeboně a Veselím nad Lužnicí.

Historický vývoj Třeboňska

Původní močálovitou krajinu Třeboňské pánve začali první obyvatelé přetvářet v druhé polovině 12. století. Výrazný rozkvět oblasti je úzce spjatý se šlechtickým rodem Rožmberků, kteří se zasloužili o zakládání rybníků ve velkém a proměnili Třeboňsko v prosperující oblast především díky chovu ryb. V minulosti největšího rozmachu dosáhlo třeboňské rybníkářství v 16. století v době působení rybníkářů Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan.

Třeboňské rybníkářské dědictví

Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisí s rybníkářskou tradicí, byly v roce 2003 oficiálně nominovány k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví. K nominovaným památkám patří například historické centrum Třeboně, rybníky Svět a Rožmberk či umělé kanály Zlatá stoka a Nová řeka.

Význam rybníků pro krajinu Třeboňska

Početné rybníky a umělé kanály tvoří společně s rozsáhlými lesy a rašeliništi dominantní složku unikátní krajiny Třeboňska. Kromě chovu kapra a ostatních druhů sladkovodních ryb plní rybníky mnoho dalších funkcí. Podílejí se například na zadržování vody v krajině. Neméně významná je jejich ochranná funkce před povodněmi, kdy slouží jako retenční nádrže.

Přestože byla krajina Třeboňska po staletí přeměňována člověkem budováním husté rybniční sítě a umělých kanálů, zachovaly se zde zcela mimořádné přírodní hodnoty. Uměle vybudované rybníky a jejich břehy se staly novým domovem pro mnohé druhy živočichů a rostlin, kteří byly vázané na původní mokřadní ekosystémy. Díky rozsáhlým vodním plochám se z Třeboňska stalo evropsky významné stanoviště z hlediska výskytu vodních ptáků. V současnosti je na převážné části Třeboňské pánve vyhlášená Chráněná krajinná oblast Třeboňsko.

Osídlení Třeboňska

Třeboňsko patří mezi řidčeji osídlené oblasti České republiky. Tradičním centrem regionu je malebné město Třeboň s řadou významných historických památek. V mnoha vesničkách na Třeboňsku se dodnes zachovala původní lidová architektura. K přírodnímu rázu Třeboňska přispívá absence velkých průmyslových komplexů.

Třeboňsko jako turistická oblast

Malebná krajina Třeboňska se svými rybníky, rozlehlými lesy a půvabnými vesničkami patří k významným turistickým oblastem České republiky. Díky rovinaté krajině a husté síti cyklotras nabízí Třeboňsko ideální podmínky pro cykloturistiku. Do turistické nabídky regionu patří i aktivity spojené s chovem Třeboňského kapra, kam můžeme zařadit sportovní rybolov, podzimní výlovy či pořádání Rybářských slavností v Třeboni i další akce.

Podrobné informace o historických památkách, turistice a cykloturistice případně o ubytování na Třeboňsku najdete na internetovém portále www.trebonsko.cz.