Stavba těla kapra

Vnější vzhled kapra

Kapr obecný se vyskytuje v několika barevných i tvarově odlišných formách díky dlouhodobému procesu šlechtění. Mezi typické znaky, které jsou společné všem formám, patří velké zlaté šupiny, které mohou být redukovány, dva páry vousků, velká vysunovatelná ústa přizpůsobená k získávání potravy ze dna a dlouhá hřbetní ploutev.

Rozdíly mezi divokou a rybniční formou kapra obecného

Původní forma divokého kapra se vyznačuje protáhlým nízkým válcovitým tělem, které je s výjimkou hlavy pokryté šupinami. Oproti tomu šlechtěné rybničný formy, jako například Třeboňský kapr, mívají robustnější, ze stran zploštělé tělo, které bývá v břišní a hřbetní partii vyklenuté. Tělo je pokryté velkými cykloidními šupinamy, které jsou u některých vyšlechtěných forem redukovány.

Typy ošupení kapra obecného

V našich podmínkách se můžeme setkat se čtyřmi základními typy kaprů podle ošupení:

• Kapr šupinatý – celé tělo s vyjímkou hlavy je pokryté šupinami
• Kapr lysec (lysý) – na svém těle má různě velká lysá místa, šupiny bývají u základny ploutví, na ocasním násadci, na hřbetní linii těla a za hlavou na trupu
• Kapr řádkový – podobá se lysci, v postranní čáře však má jednu nebo dvě souvislé řady šupin
• Kapr hladký – má tělo téměř bez šupin s výjimkou několika málo šupin u základen ploutví

Praktický význam má především chov kapra šupinatého a lysce. Kapr řádkový a hladký není tak běžný, protože tyto dva typy dosahují menší užitkovosti, jsou méně odolní a více náchylní k různým deformacím. Třeboňský kapr se chová ve formě kapra šupinatého i kapra lysce.

Rozměry

Kapr obecný patří mezi poměrně rychle rostoucí ryby. V našich podmínkách dorůstá maximálně do délky kolem 1 m a hmotnosti i přes 20 kg. Jako produkční ryba bývá nejčastěji vylovován ve stáří 3 let (délka kolem 40 cm, hmotnost 1,5 až 2 kg) anebo ve 4 letech (hmotnost kolem 3 kg).

Pohybové ústrojí kapra

Základ pohybového ústrojí kapra obecného tvoří kosterní soustava, která se rozlišuje na kostru hlavy, kostru trupu a ocasu a kostru ploutví. Při konzumaci kapřího masa vyvolává někdy obavy přítomnost drobných kostí, které se nachází právě v trupu kapra. Základem této části kostry je páteř složená z obratlů s poměrně dlouhými trnovými výběžky (horní trny). Na trupové obratle se napojuje celkem 16 párů žeber.

V ocasní části má každý obratel kromě trnových výběžků i přibližně stejně dlouhé dolní trny. Navíc se u kapra obecného, stejně jako u ostatních kaprovitých ryb, v ocasním svalu nachází drobné svalové kůstky (tzv. ostice) ve tvaru písmene Y.

Obavám z drobných kůstek v kapřím mase se však můžete vyhnout přípravou kapra bez kostí.

Kosterní svalstvo kapra, které umožňuje jeho pohyb, tvoří svaly hlavy, svaly trupu a ocasu a svaly ploutví. Vesměs jde o příčně pruhované svalstvo, které má na rozdíl od savců kratší svalová vlákna. Z tohoto důvodu je maso ryb velmi lehce stravitelné. Nejmohutnějším svalem je podkožní boční sval, který se vpředu upíná na zadní kosti lebky a pokračuje až k ocasní ploutvi. Při konzumaci se z kapra využívá svalovina trupu a ocasu – kapří maso .