Třeboňský kapr

Rybí značku Třeboňský kapr můžeme bezpochybně zařadit mezi nejznámější produkty českého rybníkářství. Vysoká kvalita Třeboňského kapra je dána především chovem v čistém prostředí Třeboňské pánve a používáním tradičních technologií chovu ryb, založených na přirozené rybniční potravě. Uznání kvality a jedinečnosti se tato jihočeská ryba dočkala i ze strany Evropské unie, když v roce 2007 bylo rozhodnuto o zápisu chráněného zeměpisného označení Třeboňský kapr.

Pozvánka na Rybářské slavnosti, které budou v Třeboni od pátku 17. do neděle 19. srpna 2018.

Ve dnech 18. až 20. srpna 2017 se v Třeboni a na Třeboňsku koná 13. ročník Rybářských slavností.

Třeboňský kapr užívá od roku 2007 jedno z významných ochranných označení Evropské unie, které je určené pro zemědělské a potravinářské výrobky. Tato ochranná značka nese název chráněné zeměpisné označení a jak naznačuje samotný název, vztahuje se na produkty, jejichž kvalita, pověst či jiná vlastnost úzce souvisí s místem původu. Na národní úrovni byla Třeboňskému kapru udělena značka kvality pro české potraviny a zemědělské produkty – KLASA.

Rybářství Třeboň a.s. je největším producentem sladkovodních ryb v ČR i v rámci Evropské Unie. Z roční produkce 2500 – 2700 tun ryb je 95% kapr. Z toho jedna třetina produkce kapra připadá na lysce.

K českým Vánocům neodmyslitelně patří kapr, který je nedílnou součástí štědrovečerní večeře. Při chystání této slavnostní chvíle se schovávají kapří šupiny pod talíř, aby přinesly štěstí. Kapr byl v minulosti kromě Vánočních svátků také vyhledaným pokrmem v době Velikonoc.

Třeboňský kapr je nejznámějším produktem třeboňského rybníkářství, které se může pochlubit historií chovu kaprů sahající až do 14. století. Název Třeboňský kapr, kterým se označují ryby se specifickými vlastnostmi, se používá již více než 100 let. Značka Třeboňský kapr se dočkala svého uznání i ze strany Evropské unie.

Chov kapra na Třeboňsku se může pochlubit dlouhou tradicí, která přesahuje sedm století a je spojena se jmény několika významných českých rybníkářů. K nejslavnějším patří Štěpánek Netolický, který na počátku 16. století začal se systematickým budováním třeboňské rybniční sítě, na jeho práci úspěšně navázal slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Jako nestor moderního českého rybníkářství je označován Josef Šusta, který působil na třeboňském panství v druhé polovině 19. století. Šusta navázal na slavné období třeboňského rybníkářství v 16. století a na základě svých výzkumů zavedl mnoho nových metod, které se používají v chovu třeboňského kapra až dodnes.

Kapr obecný se vyskytuje v několika barevných i tvarově odlišných formách díky dlouhodobému procesu šlechtění. Mezi typické znaky, které jsou společné všem formám, patří velké zlaté šupiny, které mohou být redukovány, dva páry vousků, velká vysunovatelná ústa přizpůsobená k získávání potravy ze dna a dlouhá hřbetní ploutev.

V současnosti se kapr obecný nejčastěji vyskytuje v rybnících, kde je uměle chován a které byly i k tomuto účelu vybudovány. Původně však byla divoká forma kapra obyvatelem teplých pomalu proudících řek. Vlastnosti jako rychlý růst, velká reprodukční schopnost a odolnost při přepravě a manipulaci vedly v minulosti k velké oblibě tohoto druhu a jeho chov se stal výnosnou hospodářskou aktivitou. K tradičním produktům českého rybníkářství patří Třeboňský kapr, jehož chov je dodnes založen na získávání potravy přirozeným způsobem.

Maso z Třeboňského kapra patří k velmi kvalitním potravinám, jehož vysoká nutriční hodnota vychází z jeho složení. Z dietního hlediska je v kapřím mase ceněný především obsah lehce stravitelných bílkovin a nízké množství tuků. Tuky v kapřím mase jsou zároveň zdrojem zdravotně prospěšných polynenasycených mastných kyselin řady n-3. Nezanedbatelný je i obsah vitamínů a minerálních látek.

Kapr obecný patří mezi nejhojnější a nejrozšířenější ryby na světě. Jeho chov má v Evropě a v Asii tradici přesahující 1000 let. V Číně byli kapři chování dokonce už před naším letopočtem. Kapr se stal úspěšnou produkční rybou v mnoha zemích především díky rychlému růstu a kvalitnímu masu.

Metody chovu Třeboňského kapra vycházejí z dlouhodobé historie třeboňského rybníkářství. Tradiční způsoby jeho chovu, které jsou založené na vysokém podílu přirozené potravy v jeho výživě, příznivě ovlivňují kvalitu masa Třeboňského kapra. Z moderních technologií se v chovu Třeboňského kapra uplatňuje především metoda umělého výtěru, která zajišťuje dostatečné množství kvalitního potomstva. Celý proces chovu Třeboňského kapra, který zahrnuje rozmnožování, chov tržních ryb a sádkování probíhá v ekologicky čisté oblasti Třeboňské pánve.

Seznam literatury a internetových zdrojů použitých při tvorbě obsahu portálu Třeboňský kapr.

Informace k realizaci projektu Vytvoření Internetového portálu Třeboňský kapr za podpory prostředků z Evropské unie. Projekt vybudování nového portálu byl realizován v prvním pololetí roku 2009.